Má cesta k buddhismu

Šťoury, šťoury

Kdo mne zná, jistě potvrdí, že jsem člověk velice šťouravý. Snažím se přijít všemu na kloub, což jedni považují za vědecké sklony, druzí spíše za ošklivý zlozvyk. Při svém šťourání jsem se dosud zaměřoval především na technické obory. Poslední roky jsem si ale začal stále silněji uvědomovat, že bych měl svůj kritický pohled obrátit i zcela opačným směrem - na opravdovou podstatu tohoto světa.

Procitnutí

Postupně jsem si začal uvědomovat, že svět a zejména život nemůže fungovat jen tak sám od sebe. Je holý nesmysl, že by se molekuly aminokyselin jen tak samy od sebe rozhodly, že se shluknou do nukleotidů a ty se pak radostně dohodly, že vytvoří RNA. Ještě šílenější je představa, že by se pak RNA začala sama od sebe replikovat, atd. (Marku oprav mě, pokud to říkám špatně). Život zkrátka sám od sebe fungovat nemůže. Musí existovat určitá síla, která umožňuje hmotě žít. Osobní zkušeností jsem pak také poznal, že existuje něco jako biologická energie, kterou člověk dokáže vědomě vyzařovat.

Životní volba

Přemýšlel jsem, jakým způsobem bych se mohl o těchto věcech dozvědět více, aniž bych si přitom zahrával se životem. Velice prospěšné mi v tomto byly hodiny filozofie na gymnáziu, kde jsem získal základní představu o filozofických směrech a náboženstvích. Dlouho jsem pak vybíral, které z náboženství by mohlo nejlépe uspokojit moji touhu po poznání, aniž bych musel odevzdat celý svůj majetek, nebo se vzdát světského života.

Křesťanství

Chvíli jsem byl nakloněn křesťanství a víře v boha. Jak už jsem ale řekl, jsem člověk hloubavý a ten se nespokojí s dogmatickými polopravdami a slepou, ničím nepodlouženou vírou. Potřebuji, aby každý názor byl podložen silnými nezvratitelnými argumenty a osobní zkušeností, a to mi žádná víra dát nemůže.

Východní náboženství

Při pohledu na východní náboženství jsem se cítil mnohem více ve své kůži. Zaujal mne především taoismus a buddhismus. Narozdíl od náboženství víry (judaismus, křesťanství a islám), jejichž původním cílem byla pouze snaha o přežití, mají tato náboženství zkušenosti za cíl plný rozvoj člověka. A to je přesně to, co hledám. V závěru mi o něco více "sedl" buddhismus a rozhodl jsem se (asi v 18), že právě tomuto učení se budu jednou věnovat.

Buddhismus

Můj první kontakt s buddhismem přišel ale až o 3 roky později, kdy mě kamarád pozval na přednášku lamy Oleho Nydahla. Ta mne velmi zaujala, a tak jsme spolu zašli i do pražského centra buddhismu diamantové cesty na úvodní přednášku a meditaci. Bohužel mne pak natolik vytížila škola a práce, že jsem do centra přestal docházet a praktikování odložil k ledu.

O zkouškovém období jsem se rozhodl, že je nejvyšší čas opět začít a výrazně upravit svůj žebříček hodnot.

Cesta ke štěstí

Jak jsem záhy pochopil, může mi buddhismus nabídnout i daleko více, než jen pochopení fungování světa. Pokud se trochu zamyslíme, dojde nám, že naše každodennost je z větší části naplněna utrpením. Ať už se jedná o otravnou jízdu přecpaným autobusem, nudnou práci, špatné počasí nebo jen lenost cokoliv dělat. Náboženství víry (z blízkého východu) nám dávají pouze útočiště a metody, jak toto utrpení překonat. Naproti tomu náboženství znalosti (z dálného východu) nám umožňují utrpení z našeho života zcela odstranit a nahradit jej neomezeným štěstím.

Hodnocení

Komentáře

[1] vasava
2008-03-08 20:57:22

Tak to máme asi niečo spoločné. Kresťanstvo neuznávam, pretože potrebujem dôkaz. Verím však, že niečo existuje, no nestotožňujem to s teizmom. O budhizme neviem nič, ale z článku by som ho označil za najlepšiu voľbu.

2008-03-13 14:15:19

ver si treba na spagetovou priseru, ale kdyz budes neco tvrdit o ne/moznosti vzniku RNA, radsi bys to mel mit podlozeny necim lepsim nez jen nabozenskym dogmatem.

btw dogmaticky se nepise s ypsilon.

Na tento komentář odpověděl [4] Dundee
2008-03-13 14:21:35

a TY molekulY se jen tak samI od sebe rozhodlY, sakra chlape, skoda ze nemam mail na Simku, ta by koukala

Na tento komentář odpověděl [4] Dundee
[4] Dundee
2008-03-13 22:30:42

#3 jachymko: Díky za opravy y/i:)

#2 jachymko: Že život nemohl sám od sebe vzniknout, je pouze můj osobní názor. Nemyslím si, že by byl s pomocí teorie pravděpodobnosti problém tuto myšlenku dokázat.

"Postupně jsem si začal uvědomovat..." Kde v této větě vídíš zmínku o nějakém náboženství nebo dogmatu?

Na tento komentář odpověděl [5] jachymko
2008-03-14 01:47:40

#4 Dundee: tvrdit ze neco nemohlo vzniknout prirozene, protoze "je to holy nesmysl", je nevedecky dogma.

nejsem biolog, ale dokazu si velice dobre predstavit ze pro nukleotidy je energeticky nejvyhodnejsi spojit se v RNA vlakno, podobne jako molekuly vody tvori snehove vlocky nebo atomy uhliku krystalovou mrizku. zadny duvod zavadet nadprirozenou "zivotni silu".

ale jak rikam, ver si cemu chces, ale nevydavej to za objektivni skutecnost.

Na tento komentář odpověděl [6] Dundee
Na tento komentář odpověděl [7] Filosof
[6] Dundee
2008-03-15 11:35:42

#5 jachymko: Vytvoreni RNA bych jeste dokazal prijmout :) Ale od toho je jeste cesta ke vzniku jakehokoliv zivota hooodne dlouha :) Predstava, ze se jakkoliv slozita molekula "rozhodne" sama od sebe zit, mi proste nesedi...

2008-03-28 08:26:00

#5 jachymko: nejsi biolog :-) jinak bys věděl, jak vědci tápají.. tohle jsou hypotézy.. nikoliv důkazy.. čímž je vznik ženy pomocí adamova žebra či RNA zhruba stejně pravděpodobný..

>> nespokojí s dogmatickými polopravdami a slepou, ničím nepodlouženou vírou

Nu.. a jak se to liší od budhismu? Vždy máš na začátku nějaká dogmata, která dodržuješ, aby ses někam dostal :-) a dokud to není podloženo prožitkem, tak je náboženství vždy jen slepá víra :-)

Na tento komentář odpověděl [8] Dundee
[8] Dundee
2008-07-13 22:16:42

#7 Filosof: Nějak takto to řekl historický Buddha když umíral: "Nevěřte mi ani slovo, všechno si sami vyzkoušejte a ověřte."

Takže žádná dogmata, všechno můžeš sám prožít během meditace.

[9] Taco
2008-08-30 01:11:11

Zajímavé, že základní předpoklady tvého hledání byly stejné jako u mě. A přitom závěr je jiný. Já zvolil jednu křesťanskou cestu právě proto, že "Pravda" je pro mne to nejdůležitější. Budhismus byl sice zajímavý, ale nesplňoval tento požadavek.
Možná tedy při tvém hledání v tom bylo ještě něco jiné měřítko.

Na tento komentář odpověděl [10] Dundee
2008-09-04 21:26:06

#9 Taco: Jak řekl Albert Einstein: "Pokud je nějáké náboženství, které obstojí při konfrontaci s dnešní vědou, pak je to buddhismus."

Křesťanství zkrátka tento požadavek nesplňuje a proto jsem o něm ani chvíli nepřemýšlel. Mimoto obsahuje řadu dogmat a to se příčí mé kritické mysli. Potřebuji svobodu a mít možnost si cokoliv ověřit...To mi žádné náboženství víry nemůže poskytnout.


Mimoto mi také dost vadí přístup hlav křesťanské církve k dnešním problémům. Říct například v zemi zmýtané AIDS a přelidněností, že používat prezervativ je hřích a že to dělat nesmějí...To je proti zdravému rozumu.

Zdravý rozum je to nejdůležitější.

[11] jan
2009-02-06 19:57:01

"Křesťanství" je o osobním vztahu s Ježíšem, kterého jeho bližní popravili protože se prohlašoval za Božího Syna. To byl ale od začátku Boží plán. Po třech dnech jej vzkřísil z mrtvých (chces dukaz? Optej se nejblizsiho pravnika nebo nekoho se selskym rozumem jak by to logicky mohlo byt jinka) což byl pro jeho ustrasene učedníky takový šok. Když jim došla všechna ta slova o ukrizovani a zmrtvychvstani kterym predtim nerozumeli. Kdyz jim byl po 40dnech darovan duch svatý rozpoutal se takový rachot, že to zatřáslo s celým tehdy znamym svetem. Kdyby se z toho po roce 300 neudelalo "statni nabozenstvi" a neprisli by ruzne bludy meli bychom tady dneska raj : ). No nevadi, hlavni je ze Kristus stale zije a stoji o nás.
Myslim ze budhismus a vubec jakykoliv "ismus" nikdy nebude schopen živému Kristu stačit (jako nejak se s nim merit).


Jen tak pro zajimavost
http://www.prayer.cz/banglades/banglades_0021.php
http://klinickasmrt.cz/osobni-prozitek.php

ahoj

Na tento komentář odpověděl [12] Dundee
2009-02-07 13:45:24

#11 jan: Nechci tu vyvolávat moc flame, ale víš o tom, že Ježíš je pravděpodobně plagiát? Celý jeho život je okopírovaný od egyptského boha slunce. Ten byl také ukřižován a také po pár dnech vstal z mrtvých. Podobností je tam tolik, že se o tom nedá moc pochybovat.

Mimochodem: není podivné, že o Kristovi není zmínka v žádných záznamech tehdejších historiků (pokud vynechám asi 2 silně prokřesťanské)? Historiků v té době bylo hodně a je celkem podrobně popsána celá ta doba.

Co se týče prožitku klinické smrti: přečti si Tibetskou knihu mrtvých a pochopíš o čem ten člověk ve skutečnosti mluví.

[13] Izay
2009-04-14 17:18:12

+acm
Budhismus, hinduismus apod. a Tibetska kniha mrtvych - cesta nikam. Skutecne. Tri roky jsem v tom lital a pak me spoutali demoni.

Na vychodnich naukach mi vzdy vadil jejich nihilismus - podivejte se kam dosli, nechaj v Indii valet lidi v prachu. Utect pred utrpenim nejde, to je nesmysl, uz jenom telo je tak naprogramovane a nejake extaze odpoutani jsou kecy. Pred zbytecnym utrpenim ano, ale jinak ne.

Utek pred utrpenim nas paradoxne spoutava a omezuje pro lasku - laska je silnejsi nez utrpeni! Touha po stesti a vecne radosti je skrytou touhou po Bohu. Vsichni ji mame! A nase cesta ma byt cestou svobodne lasky ne? Nevim jak pro Vas, ale pro mne je vychod cestou sobeckou, tmavou a nezivou.

Vira a rozum a kriticka mysl?! Racionalni rozum pouta a omezuje. Jak vysvetlit lasku, smrt a kolik vazi vcerejsek? Zdravy rozum ano, ale vse se racionalne vysvetlit neda. Pak nastupuje mystika, ale to uz je neco jineho (nekdy toto je cesta pro racionalisty, protoze jinak se k nim Buh nedostane! - ma zkusenost).

Krestanstvi je o svobodne lasce a ceste do nebe. Myslite si, ze by Buh, ktery je spravedlivy, dal nebe vsem lidem jen tak? Podivejte se jak to tady na zemi vypada ted, to by to teda vypadalo! Vsichni mame volbu - dobro nebo zlo a navic vsichni delame chyby. A "nekdy" svobodu zneuzijeme, tak, ze se to neda vyrovnat jinak nez absolutni cenou (na kterou nemame!). Ale potom to je ta stastna chyba, kdyz to pozname!

Buh stvoril stvoreni (svet apod.) v nejakem radu a s pravidly. A jedno ze zakladnich je, ze za vse se plati...Ale nastesti opravdu zijeme v case milosrdenstvi, tak ten kdo vi, se nemusi bat, vi kam a na koho se ma obratit.

Po smrti je jenom uz spravedlnost! A kdo hleda poctive tak se nemusi bat. Opravdu, staci jeden krok k Bohu o on jich udela 100.

Jak na to? Povidejte si s Bohem! Tak jak si povidate s lidma. Ptejte se a proste. A sledujte odpovedi. Verim, ze se Vam to podari!

S modlitbou Izmay

Na tento komentář odpověděl [14] Dundee
2009-04-16 19:43:37

#13 Izay: Náboženství je jako lék, mělo by lidem pomáhat k lepšímu životu. Každý člověk má ale jiné nadání, a proto potřebuje jiné náboženství.

Buddhismus je pro lidi, kteří mají rádi svobodu a jasnou mysl. Nemají rádi žádná nařízení či dogmata a nebojí se být opravdu zodpovědní za svůj život. Buddhismus velké a diamantové cesty se snaží o rozvoj člověka pro dobro všech bytostí, rozhodně se nejedná o žádné sobectví, naopak.

Pro lidi, kteří potřebují pro svůj rozvoj nějakou oporu, se pak hodí spíše křesťanství. Jediné, co mi zde doopravdy vadí, je postoj k řízené porodnosti. Zakazovat v Africe, zemi zmítané AIDS, používání kondomů rozhodně není správné jednání. To není chování pro dobro bytostí.

Pak je tu samozřejmě hinduismus, tao, atd. Nic proti nim, pokud někomu vyhovují.

K čemu mám ale opravdu odpor, to je islám. To je jediné náboženství, kterému nejde o rozvoj, ale o vraždění nepřátel.

2009-10-17 19:03:00

Buddhismus si myslím, není o podstatě světa, ale o něco čeho se bojíme dotknout.

2012-06-08 13:46:17

Buddhismus také není jeden a nejdůležitější myšlenka je, že utrpení světa vzniká v naší hlavě.

2012-06-14 03:35:49

Slepci a slon: každý se dotýká slona na jiném místě, každému se zdá slon jiný, nedokážou se shodnout, jak slon vypadá a přesto se všichni dotýkají toho samého slona.

Přečtěte si Komenského knihu Labyrint světa a ráj srdce - je to typicky buddhistický pohled na svět. Všude utrpení, žádostivost, smrt a pomíjivost. Nikde krom svého nitra nenajdete klid.

Křesťanství je hodně obrazné. Pokud si jej vykládáte doslovně, tak jej nepochopíte, což je typicky problém technicky založených lidí. Ale jak chcete popsat lidskou zkušenost, když je každý jako ten slepec, co se dotýká slona? Právě díky buddhismu, který se zakládá na kauzalitě a vybízí spíše člověka k tomu, aby přemýšlel, kde se toho slona právě dotýká, jsem začal chápat i trochu křesťanství.

Vedlo mě k tomu právě ono: "Nevěřte mi jedno jediné slovo, jděte a všechno si na vlastní kůži vyzkoušejte." Život je pomíjivá zkušenost a jako takový jej nelze vést podle nějakého návodu.

Komentáře již nelze přidávat